Co je to vermikompostování?

Vermikompostování je metoda kompostování, kdy dochází k rozkladu organického materiálu pomocí žížal. Samotné kompostování je nenáročná činnost, která má velký dopad na kvalitu životního prostředí. Během kompostování se z bioodpadu stává materiál obsahující humus, ve kterém se váží organické a minerální látky a voda, které jsou pak k dispozici pro rostliny. Hotový kompost je velmi kvalitním hnojivem. Při vermikompostování získáváme kompost, který je podstatně kvalitnější než běžný kompost. Vyšší kvalita je zapříčiněna především vyšším obsahem enzymů, které zvyšují úrodnost půdy až o 30 % v porovnání s běžným kompostem. Enzymy umožní lepší využitelnost minerálních látek již obsažených v půdě, přičemž využitelnost minerálních látek v půdě je běžně 40 – 50 %, s obsahem enzymů z vermikompostu je jejich využitelnost v půdě 80 – 90 %.

Vermikompost chrání rostliny proti chorobám a škůdcům. Hlavní výhodou vermikompostu v porovnání s běžným kompostem je nepochybně to, že vermikompost můžeme použít na trávník, hnojení rostlin a zahrady. Vermikompost se rychle vstřebá, vyživí travnatou plochu a nebude bránit v následném užívání.

Co je potřeba k vermikompostování? 

Nedílnou výhodnou vermikompostování je jeho nenáročnost na přípravu. Budete potřebovat pouze dostatečně prostornou nádobu s víkem, které zajistí tmu. Nádoba by neměla být příliš hluboká. Pro výrobu kompostu na vlastní spotřebu nám bude stačit nádoba velká zhruba 40 x 40 x 15. Do spodní části bychom měli udělat díry, které budou zabraňovat vysoušení vermikompostéru. Na dno vermikompostéru se umístí podestýlka, kterou může tvořit tráva, listí, roztrhaný a navlhčený novinový papír, půda, rašelina, hobliny nebo kokosové vlákno. Nákladnější a časově méně náročná varianta je zakoupení si vermikompostéru. Hlavním rozdílem je rozdělení vermikompostéru do pater, což umožňuje efektivnější kompostování a vzdušnější prostor pro žížaly.

Nádoba na vermikomnpostování může být umístěna jak venku tak vevnitř. Záleží především na teplotě – žížaly jsou nejefektivnější při teplotě kolem 20 stupňů Celsia. Měli bychom dbát na to, aby do nádoby nepronikalo velké množství světla.

Jaký druh žížal je vhodný k vermikompostování?

V České republice se v přírodě vyskytuje okolo 50 druhů žížal. Bohužel k vermikompostování jsou vhodné jen určité druhy  - nejrozšířenějším a nejhodnějším druhem žížal k vermikompostování jsou žížaly kalifornské a české žížaly hnojné.  K vermikompostování jsou nejvhodnější žížaly kalifornské, které běžně zakoupíte u chovatele. 

Pokud se rozhodnete přestat používat vermikompostér, naskytuje se otázka, co dělat s žížalami. Záleží na druhu, žížal, které jste k vermikompostování používali - žížaly kalifrornské se běžně v přírodě nevyskytují a tak je vhodně je někomu darovat či vrátit chovateli. Pokud  ke kompostování používáte  žížaly hnojné, výpust do volné přírody je adekvátní. 

Co patří do vermikompostéru?

Především zbytky zeleniny a ovocem, kávový lák, zbytky čaje, papírové ubrousky, zbytky pečiva a různé slupky (od brambor, česneku, cibule…)  

Naopak žížaly nestráví maso a mléčné výrobky. Aby vermikompostér pracoval efektivně, měli bychom se řídit pravidlem, že pokud vlastníme 0,5 kg žížal, měli bychom jim dát zhruba polovinu jejich váhy – tj. 0,25 kg. Toto množství žížal se udává jako ideální pro 4 člennou rodinu, jelikož v průměru vyprodukují 0,25 kg bioodpadu za den.

Jak poznáme hotový kompost?

Hotový kompost, který můžeme znovu využít na zahradě či domácnosti můžeme očekávat průměru během 3 měsíců od začátku vermikompostování. Kompost připomíná černozem, nezapáchá a nenalezneme v něm žádné zbytky. Kvalitu a zralost kompostu můžeme jednoduše otestovat zasazením rychle klíčivých semen - řeřicha, hrách, fazole. Pokud nám vyklíčí hezký zelený porost, kompost je vyzrálý a můžeme jej použít. Pokud se nám vytvoří žlutý až zelený porost, můžeme konstatovat, že tento porost není kvalitní a měli bychom pokračovat ve vermikompostování. Může to také indikovat  nesprávně vyvážený kompost – dominuje pouze jedna složka z bioodpadu, ze které se následně nemůže vytvořit tak kvalitní kompost jako je tomu při  různorodosti složek v kompostu.

Velkou výhodou je fakt, že zlepšení nakládání s odpadem je jedna z oblastí, které podporuje Ministerstvo životního prostředí v rámci čerpání dotací z Evropské unie, konkrétně z operačního programu Životní prostředí. V programovém období 2021-2027 je možné žádat o dotace v oblasti nakládání s odpady.

Z této prioritní osy je možné financovat pořízení kompostérů a bio popelnic, kompostáren a sběrných dvorů, systémů pro sběr, svoz a separaci tříděného odpadu, svozové a manipulační techniky či rekultivaci starých skládek apod. Typ podporovaných aktivit je vždy upřesněn v aktuální výzvě.

Máte zájem o zajištění dotace? Kontaktujte nás